V roce 2012 jsem zůstala na vozíku. V roce 2019 přišla další ošklivá rána, ale ani to mě neporazilo a snažím se žít aktivně dál!
Mnoho lidí si myslí, že se na vozíku nedá žít "normální" život. A dlouho jsem si to myslela i já... No teď to vidím jinak.
Jezdím na elektro handbiku s úpravou pro kvaruplegiky. Handbike je ruční kolo pro vozíčkáře.
Auto mohu řídit když jsem zdravotně stabilní a musí být speciálně upravené.
I přes svůj handicap nevydržím doma. Cestování je sice složitější a náročnější, ale neskutečně mě to naplňuje.
Alespoň moji doktoři jsou z toho překvapení...
Život s tolika chorobami je nejen emočně, ale i finančně náročný. Pokud mě momentálně nemůžete podpořit korunami, cením si i podporu ve formě sdílení mého blogu.
Díki, že mi pomáháte žít aspoň trochu tak, jak žijí zdraví lidé.
Rada si přečtu cokoliv máte na srdci.
Přečti si moje články...
Ahoj, Po delší době se zase nashromáždilo pár věcí a mohl by z toho být článek, tak to zkusím. Během pauzy od článku jsem měla několik kontrol v Motole, naplánoval se 14denní pobyt v Motole kvůli rehabilitacím a podařilo se mi složit testy v autoškole!! Tím, že začalo jaro, tak se u mě opět
Zase se nasbíralo pár věcí, ze kterých by mohl být fajn článek, proto se ozývám po delší odmlce. 🙂 Březen proběhl tak nějak stejně jako předchozí měsíce. Co se konalo, tak byly opět předoperační vyšetření a na konci března proběhla samotná operace. Vlastní ateliér ve škole: Tím, že chodím na
Už delší dobu nevyšel nový článek, má to jednoduché vysvětlení. Není o čem moc psát, vzhledem k vládním omezením. Proto jsem se rozhodla, že bych mohla popsat své studium na střední Scioškole. 🙂 Jak jistě víte nebo aspoň někteří z vás ví, tak školu jsem z určitých důvodu musela měnit.
Už je to nějaké doba kdy vyšel nový článek. Má to jednoduché vysvětlení, není o čem psát. Sice mám pořád nějaké pooperační kontroly a distanční výuku, ale to by se pořád opakovalo. Proto jsem se rozhodla, že častěji přidám post na instagram a facebook. Tady na web to poté shrnu