Motol 1 – 3 den

Konečně se bude konat operace (vezkostomie), a řekla jsem si,, že bych Vám mohla napsat jak to probíhalo. Vezmeme to od začátku a jak vlastně došlo k tomu, že jsem se zde ocitla už v neděli místo pondělí.

Po indikační vizitě jsme byly za neurologem kvůli ivig (kapačky na myasthenii). Původně mi je chtěl dát ambulantně, ale to už bychom nestihli. Navíc kvůli testům na covid a celkové situaci se rozhodl, že si mě tu nechá už od neděle a dá mi první ivigy.

Neděle:

Neděle začínala velice brzo a vzhledem k tomu, že nejsem ranní ptáče, tak to fakt nebylo nic pro mě. Nicméně po budíčku v 6 ráno, jsem si naházela věci do tašky a jeli jsme. Měla jsem tu být okolo půl 8, to se povedlo a tak nějak jsme tu byly. Následovalo vyložení elektrického vozíku, který nám tu vezl kamarád, abych tu byla více samostatnější. Po příchodu na oddělení, kde je mi to velice známe, jsme s mamkou hodinu a půl čučeli tvz. do blba 😀 no na to, že jsme tu měli být tak brzo…. Po té cca hodině a půl přišla sestřička kvůli odběrům a covid testu. Můžu říct, že na to, že mi dělali již 4x byl tenhle nejnepříjemnější. Nikdy jsem nechápala co na tom tolik lidí mají, protože já to vždy snesla dost dobře a bylo to raz, dva, ale tentokrát ne. Tentokrát zajížděla tou tyčinkou snad až do mozku 😀 Ale nakonec sem to vydržela a čekali jsme na výsledek. Ten byl až někdy kolem 16h (facepalm), naštěstí byl negativní. Ještě před tím, než mi dali IVIGY, tak mě poslali na rentgen, protože mám oteklou nohou a nevěděli jsme zda se nenalomila či něco. Tak naštěstí i to se vyvrátilo, ale prý udělají radši sono. Tak uvidíme.

Když jsem se vrátila z rentgenu a hodila si sprchu, tak už mě přišla sestřička napíchnout. Flexiparin jsem si sama píchala do břicha (mám s tím zkušenosti po operacích a doma si píchám curvitru), tak mi napíchla kanylu a začalo se s přípravou na ivigy a samotnými ivigy. Celkově to kape cca 3,5 -4h. Znovu je dostanu zítra (pondělí) a poté mě přeloží na urologii. A konečně v úterý by se měla konat operace.

V mezi době čekání to mamka stihla znovu otočit domů, protože jsem si zapomněla nabíječku na pc, úchopovou rukavici a ještě pár věcí 😀 (no jo, to je to ranní vstávaní.) Musím říct, že zatím personál a všechno bez problému, tak snad to tak i zůstane. Dobrý je, že na noční měla směnu sestřička, která tu byla i když jsem zde ležela po krizi a pamatoval si mě. Je strašně fajn :-). Dokonce když přistavovala vozík k posteli, tak se zeptala zda si na něho může sednout. Řekla jsem, že ano, protože ono se to vážně líp řídi, když na tom sedí. Strašně se jí to líbilo :-D.

Společnost mi dělala mamka, až dokud mě napíchli a pak jela domů. Poté to převzali kamarádi, takže jestli tohle čtete, tak Ahoj :-D. Tohle by bylo asi vše pro první den, zítra proběhnou další IVIGY, stěhování na urologii a možná sono, ale to se nechme překvapit 🙂

Pondělí:

V pondělí ráno jsem dostala další IVIGY, tentokrát rychleji a pak se konal přesun na urologickou JIPku. Proběhlo ještě jedno vyšetření a mamku tu ten den bohužel nepustili. Ale sestřičky a všechno bylo v pohodě, tak to šlo :-). Jako poslední jídlo sem měla jednu housku na snídání s tím, že se dojím u oběda… No, to jsem nevěděla jak šeredně se mýlím. Po přesunu na jipku mi bylo řečeno, že už nic jíst nebudu. Prý dostanu dva nutridrinky a nic. (facepalm) To, kdybych věděla, tak se najím pořádně na tu snídaní.

Úterý:

Aneb den D ? Původně bylo namysli, že operace proběhne v úterý. Ale nebylo místo na ARU a tak se začínalo shánět, a řešit co a jak. Když už mě odvezli na sál s tím, že místo je na dětském Aru, tak mě vezli zase zpátky, protože to místo najednou nebylo. Po převozu zpátky na jipku mi dali teda nutridrink s tím, že operace snad ve středu, ale co se nestalo. Zhruba do hodiiny se udělalo místo na dospělém ARU a já šla tedy na sál.

Probuzení s všechno se nakonec odehrálo bez komplikací. Akorát sem potřebovala silnější léky na bolest. Na sále jsem byla cca 4h a pak až do rána na ARU.

Další dny napíšu, ale přišlo mi to lepší rozdělit. Jinak jsem sepsala článek o tom, co všechno je v měsíci potřeba. Najdete to v sekci “Co je zapotřebí” a nebo tady: http://katkasasakova.cz/mesicni-potreby/

Pokud zanecháte komentář budu ráda, ať už tady nebo kdekoliv jinde 🙂

Odkaz na sbírku: https://www.donio.cz/AutoProKatu

Pokud mě budete chtít i nadále podpořit, budu si toho velice vážit! Ať už sdílením a nebo přímo přispějete.

Můžete mě sledovat na instagramu nebo facebook stránce

Instagram: Katerina Sasáková

Fb stránkahttps://www.facebook.com/SasakovaKaterina

Za každý příspěvek budu velice vdečná a to se týká také sdílení. Mezi co více lidí se to dostane tim lépe.

Tak jo tak zas příště… 

Čauko 🙂

  • katka sasakova pomoc donio
  • Může tě také zajímat

    Konec dubna, začátek května

    Ahoj, Po delší době se zase nashromáždilo pár věcí a mohl by z toho být článek, tak to zkusím. Během pauzy od článku jsem měla několik kontrol v Motole, naplánoval se 14denní pobyt v Motole kvůli rehabilitacím a podařilo se mi složit testy v autoškole!! Tím, že začalo jaro, tak se u mě opět

    Číst dál »

    Konec března, operace a začátek dubna

    Zase se nasbíralo pár věcí, ze kterých by mohl být fajn článek, proto se ozývám po delší odmlce. 🙂 Březen proběhl tak nějak stejně jako předchozí měsíce. Co se konalo, tak byly opět předoperační vyšetření a na konci března proběhla samotná operace. Vlastní ateliér ve škole: Tím, že chodím na

    Číst dál »

    Studium a začátek března

    Už delší dobu nevyšel nový článek, má to jednoduché vysvětlení. Není o čem moc psát, vzhledem k vládním omezením. Proto jsem se rozhodla, že bych mohla popsat své studium na střední Scioškole. 🙂 Jak jistě víte nebo aspoň někteří z vás ví, tak školu jsem z určitých důvodu musela měnit.

    Číst dál »

    Pooperační kontroly a shrnutí února

    Už je to nějaké doba kdy vyšel nový článek. Má to jednoduché vysvětlení, není o čem psát. Sice mám pořád nějaké pooperační kontroly a distanční výuku, ale to by se pořád opakovalo. Proto jsem se rozhodla, že častěji přidám post na instagram a facebook. Tady na web to poté shrnu

    Číst dál »